Bastneasit byl poprvé popsán švédským chemikem Wilhelmem Hisingerem v roce 1838. Svůj název dostal podle dolu Bastnäs, který se nachází nedaleko Riddarhyttanu (Västmanland, Švédsko).
Asi nejčastěji se setkáte s bastneasitem-(Ce). Kromě něj existuje ještě bastneasit-(Le) a bastneasit-(Y). Všechny tři se mírně liší ve svých fyzikálních vlastnostech. Stojí za zmínku, že bastneasit a monazit představují dva největší zdroje ceru (významný průmyslový kov).
Tento krystal údajně nese energii lesních nymf, pohádkových říší a mystických hvozdů. Svému nositeli pomáhá dosáhnout hlubokého spojení s každým aspektem přírody. Proto s ním často pracují bylinkáři.
Bastneasit silně působí na kořenovou čakru, čímž zlepšuje naše základní instinkty a schopnost přežít. Lze ho doporučit všem jedincům, kteří prošli nějakým traumatickým zážitkům. Používá se k doplňkové léčbě různých onemocnění krve.